Tak nám zabili Ferdinanda

Reportážní průvodce ukazuje Čechy v Bosně a Hercegovině v době před tím, než Gavrilo Princip zastřelil následníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho choť Žofii Chotkovou. Reportáže balkánského zpravodaje a reportéra Českého rozhlasu Martina Ježka ukážou příběhy, u jejichž vzniku stáli v Bosně a Hercegovině Češi a které platí dodnes. Reportáž Mostarský polibek tak začíná v současnosti a líčí příběh mladých lidí, kteří chodí na gymnázium v Mostaru. Škola je navíc v nádherné budově, kterou postavil český architekt František Blažek. Prošla několika válkami, přesto se teď skví v plné kráse Blažkova maurského stylu a je to jediná střední škola v Bosně a Hercegovině, kam chodí studenti všech zdejších národností.

Kniha přibližuje i problematiku toho, komu vlastně kvůli Sarajevskému atentátu postavit pomník. V současné Bosně, a podobně tomu bylo i před sto lety, se totiž nikdo neshodne na tom, jak útočníka a jeho oběti hodnotit. Někdo má Gavrila Principa za hrdinu, jiný za teroristu. Jeden má Františka Ferdinanda za okupanta, druhý za představitele vyspělého západního světa. A tak autorům neunikla diskuse, která v Bosně vypukla těsně před 100. výročím začátku první světové války. A sice komu vůbec postavit pomník: arcivévodovi a jeho choti anebo Gavrilu Principovi.

Zcela nevyhnutně se kniha věnuje i železnici. Rakousko-uherská okupační správa se snažila Bosnu a Hercegovinu před 1. světovou válkou zmodernizovat. František Křižík postavil například vodní elektrárnu v Travniku, jejíž až skoro komický osud reportáže také líčí. Ale c. a k. mocnářství vystavělo po celé Bosně stovky kilometrů úzkokolejných tratí. Začíná se u toho mála, co z tehdejší unikátní sítě zbylo, poté se autoři noří do doby největší slávy zdejších úzkokolejek a připomínají i začátky české turistiky v Bosně. Z dostupných deníků a cestopisů je zřejmé, že tehdejší výletníci jezdili po Bosně a Hercegovině právě vlakem. Vlakem do Sarajeva přijeli i František Ferdinand a Žofie Chotková.

Balkanista Pavel Trojan pak předposlední kapitolu stylizuje jako skutečného a současného průvodce Sarajevem. Mnozí v bosenské metropoli obdivují hlavně atmosféru orientálního centra města, ale tento průvodce se zaměřuje především na český odkaz v Sarajevu. Heslo „České Sarajevo“ není nijak přehnané, protože čeští architekti na přelomu 19. a 20. století zde postavili snad každý druhý dům či palác, na které v centru města můžete narazit. Na to upozorňuje i kapitola o pivu, což je element, který je sám o sobě dostatečně český. Reportáž líčí, jak Sarajevsko chutná, že jeho pivnice dřív patřila Čechovi, a i dnes působí skutečně středoevropsky. A jak vypadaly začátky pivovaru v dobách, kdy se branami města ještě nesměl pronášet žádný alkohol.

Text propojují historky českého četníka Františka Valouška, který v tehdejší Bosně strávil 16 let a sloužil tam na několika policejních stanicích. Všechno, co zažil, si pečlivě zaznamenával a díky brněnským slavistům Dagmar a Ivanu Dorovským, jež deníky důkladně zpracovali, si četníkovy příběhy můžete přečíst právě tady.

 


Kniha Tak nám zabili Ferdinanda slouží zároveň jako přenosná galerie, která tehdejší Bosnu a Hercegovinu ukazuje v barvách pohlednic. Tisíce Čechů, kteří tam v té době byli, posílali domů pozdravy, ve kterých líčili, co je Bosně překvapuje, co tam dělají, jak se jim vede a jestli mají v plánu zůstat. Tyto kolorované pohlednice ze sbírky Pavla Trojana v knize najdete také.

Autoři však především upozorňují na „hlavního hrdinu“ Sarajevského atentátu. Byl to Leopold Lojka, řidič hraběte Harracha, muž, který špatně odbočil… s pocitem viny za rozpoutání do té doby největší války v dějinách lidstva žil až do své smrti. I on byl Čech a zemřel roku 1926 v Brně.

Česká stopa snad nikde jinde než v Bosně a Hercegovině není tak viditelná, tak skvěle dochovaná a ještě k tomu tolik propojená s historickými událostmi, na které svět nikdy nezapomene. Kniha Tak nám zabili Ferdinanda tak u příležitosti 100. výročí od Sarajevského atentátu ukazuje, jak tehdejší Bosna a Hercegovina vypadala a fungovala a líčí osudy několika málo z těch Čechů, kteří se toho všeho účastnili. 

Autoři:

Martin Ježek - zpravodaj na Balkáně, reportér a zahraničně-politický komentátor, člen zahraniční redakce Centra zpravodajství ČRo. Autor reportážní knihy Křižovatka zvaná Balkán.
 
Pavel Trojan - koordinátor projektu. Absolvent serbistiky a polonistiky na FF UK, milovník balkánské gastronomie, Josefa Švejka a období označovaného jako belle époque. Působí jako programový expert v Polském institutu v Praze.  
 
PREZENTACE KNIHY 3.6.2014 v ČRo DVOJKA